Tělovýchovné hnutí se v českých zemích začalo institucionalizovat v polovině 19 století, zjevně zejména založením tělovýchovného spolku Sokol v roce 1862. Nejznámější osobností v úsilí o založení Sokola a jeho náplně, byl Dr. Miroslav Tyrš. Úsilí prvních let vyústilo v uspořádání 1. Sokolského sletu v roce 1882 na Střeleckém ostrově v Praze.Po rozpadu Rakousko – Uherska se v naší obci dostávají do popředí převážné části obyvatel myšlenky sociální demokracie. Jejím zakladatelem a od roku 1918 starostou obce Horních Datyň, byl p. Emil Raška.

Nadšení ze vzniku Československé republiky, vedlo pod jeho vedením k ustavení přípravného výboru Dělnické tělocvičné jednoty. Tento se sešel 29. 12. 1918. Přednáška pana Vachy směřovala především k mládeži a vyzývá jí k založení tělovýchovné organizace, která bude schopna usilovat o ideály sociální spravedlnosti, rovnosti, sebevzdělávání – jak po stránce tělesné, tak i duševní.

Po přípravném působení byla svolána dne 6. dubna 1919 valná hromada, kde byla ustavena Dělnická tělocvičná jednota (DTJ) za předsednictví p. Josefa Borového.
Ihned se začalo cvičit a 24. 8. 1919 se konalo první veřejné vystoupení za účasti 28 mužů, 24 dorostenců, 28 žáků a šesti žen. Tato jednota kromě cvičení organizuje přednášky, zájezdy, divadla a je rozhodující organizací v naší obci.

Na schůzi 12. 6. 1921 došlo v DTJ k roztržce mezi levicí a pravicí. K levici se hlásili převážně mladí lidé a vytvořili Federativní dělnickou tělovýchovnou jednotu (FDTJ). Obě organizace se snažily získat rozhodující vliv v obci.

Na první Olympiádu do Prahy jelo 8 členů DTJ a na Spartakiádu jelo asi 100 členů FDTJ. Tato FDTJ se po Spartakiádě přejmenovala na Jednotu proletářské tělovýchovy (JPT).

Největší rozmach tělovýchovy v obci byl do roku 1929. Následkem vnitřních rozporů a nastupující hospodářské krize i perzekuce úřadů se činnost zmenšovala a posilovala se DTJ, která si vybudovala hřiště, hrála divadla apod.
Za války 1939 – 1945 byla dovolena jen činnost DTJ.
Po osvobození se vrátil život do normálních kolejí. S přispěním vratimovského Sokola došlo ke krátké epizodě – založení Sokola v Horních Datyních 10. 8. 1947. Starostou byl zvolen Jan Slíva (z čp. 61). Počet členů byl 43 mužů a 12 žen.V roce 1948 byla tělovýchova sjednocena pod celonárodní organizaci s názvem Sokol. V Horních Datyních 11. dubna. Z DTJ přešlo pod Tělovýchovnou jednotu Sokol 17 mužů a 4 ženy.
Na 1. Spartakiádě v Praze v roce 1955 vystupovalo od nás 35 cvičenců.. Účast na celostátních spartakiádách byla z Horních Datyň vždy zajištěna, dlužno dodat, že pro dobré výsledky na místních, okresních, okrskových či krajských spartakiádách ( vždy v Praze 2.- 1960, 3.- 1965, 4.- 1975, 5.- 1980, 6.- 1985)

Důležitým mezníkem bylo 15. 4. 1961. Otevření svépomocí postavené tělocvičny v rámci výstavby kulturního domu, která cvičencům slouží dodnes.V roce 1962 byl prodán původně zakoupený pozemek pro výstavbu chaty na Žermanické přehradě a místo toho v beskydské obci Morávka bylo 12. 5. 1962 započato s výstavbou nové turistické chaty. Kolaudace byla provedena 9. 2. 1965.
Stavba se realizovala ze zbytků materiálu z výstavby kulturního domu a svépomocí členů a příznivců. Bylo odpracováno přes 7 000 hodin, převážně zdarma. Byl tak položen základ pro dlouholetou činnost turistů v Horních Datyních. Rovněž slouží k rekreaci občanů a pobytům turistických skupin z celé republiky.Dne 16. 5. 1965 bylo u příležitosti místní spartakiády otevřeno nové hřiště vedle kulturního domu sloužící do současnosti v devadesátých létech rozšířené o tenisový kurt a asfaltové hřiště.

V roce 1990 po obnovení historického Sokola naše občanské sdružení přijalo název: Tělovýchovná jednota Horní Datyně. Po dlouhých létech příslušnosti k OV ČSTV Frýdek-Místek v současnosti (vzhledem k vytvoření okresu Ostrava-město) k Ostravské tělovýchovné unii (OTÚ).Obsáhlá činnost a působení TJ je popsána v další části sborníku. Je o to důležitější, že Horní Datyně v současných létech rostou – počtem nových domů, obyvatel, tudíž i dětí a mládeže. Vytváření podmínek pro tělovýchovu, sport a turistiku je tedy nezbytností a důležitou součástí života obce.Pro tuto Krátkou historii tělovýchovy v Horních Datyních jsem si dovolil použít článek připravený p. Janem Kuchařem starším z roku 1999 při příležitosti 80 let tělovýchovy v Horních Datyních.

Doplnil jsem některé údaje a zejména závěr článku, neboť p. Jan Kuchař v roce 2002 zemřel.
Zařazení článku je také vzpomínkou na tohoto dlouholetého, celoživotního, předního činovníka tělovýchovy v Horních Datyních.

Raška Emil – přípravný výbor DTJ, připravoval založení tělovýchovné organizace v roce 1918
Borový Josef	DTJ	1919-21
Tomis Rudolf	DTJ	1921	Tvardek František	FDTJ – JPT	1921-25
Raška Emil	DTJ	1921-22
Tomis Antonín	DTJ	1923
Mokroš Josef	DTJ	1924
Tomis Antonín	DTJ	1925-26	Tomis Rudolf	FDTJ – JPT	1926
Raška Emil	DTJ	1927-30	Kopec Antonín	FDTJ – JPT	1928-29
Kuchař Josef	DTJ	1931-32
Žáček Antonín	DTJ	1933	Kaloč Josef	FDTJ – JPT	1932-34
Urbanec Karel	DTJ	1934-36	Fajkus Drahoslav	FDTJ – JPT	1935
Rada Josef	DTJ	1937-40	Kaloč Josef	FDTJ – JPT	1936-38
Jaterka Klement	DTJ	1941-42
Kožušník Alois	DTJ	1943-45
Urbanec František	DTJ	1946
Kožušník Štěpán	DTJ	1947-48
Slíva Jan	TJ Sokol	1947-50
Jaterka Klement	TJ Sokol	1951-53
Urbanec František	TJ Sokol	1954-63
Kuchař Jan st.	TJ Sokol	1964-66
Urbanec František	TJ Sokol	1967-69
Lajčok Zdeněk	TJ Sokol	1970-72
Kuchař Jan st.	TJ Sokol	1973
Tomis Oldřich	TJ Sokol	1974-79
Kaloč Lumír	TJ Sokol	1980-90
Šklář Aleš	TJ	1991-2002
Kuchař Adam	TJ	2003 – dosud

Další legendární činovníci TJ:
Dlouholetí pokladníci:	Borový Max
	Šklář Břetislav
	Tlolka Jan
	Baran Karel
Dlouholetí správci chaty:	Kolář Květoslav
	Kuchař Jan ml.
	Řeha Josef
	Guňka Karel
	Kaloč Lumír
	Hrbáček Vladimír
	Slíva Libor
Nájemce:	Slívová Ivana
Předsedové zákl. těl. výchovy – náčelníci:	Kožušník Alois
	Grobař Zdeněk
	Mika Jiří
	Miková-Fajkusová Dana
	Závada Milan
	Slívová Ivana
	Mika Aleš
Revizoři, neboli „přehližitelé účtů“:	Tomis Otakar
	Jaroslav Ožana
	Závada Milan
	Rosner Reinhold
	Poledníková Světlana

DTJ	– Dělnická tělocvičná jednota
FDTJ	– Federace dělnických tělocvičných jednot
JPT	– Jednota proletářské tělovýchovy
FPT	– Federace proletářské tělovýchovy
TJ Sokol	– Tělovýchovná jednota Sokol
TJ	– Tělovýchovná jednota

      DTJ svůj archiv založila roku 1924 a pověřila člena výboru funkci archiváře. Po ukončení činnosti v roce 1947 byl archiv i jednotářské prapory uložené u Aloise Kožušníka. V roce 1973 je zřízená archivní místnost v půdních prostorech Kulturního domu. V nedávné době byl archív vystěhován na žádost provozovatele Kulturního domu do sklepních prostor, kde došlo ke znehodnocení jeho části. Archiv jsem vysušil a nově uspořádal, vyřadil nejvíce poškozené písemnosti i přebytečné kopie a věci nepotřebné k archivaci. Takto asi 1/3 vyřazených věci jsem doplnil v podobném rozsahu o písemnosti z pozůstalosti svého otce, osobního archivu a získaných písemnosti. Jsou řazené v papírových kartonech ve složkách a zatím uložené v mém archivu.

• I. karton obsahuje dokumenty Strany sociálně demokratické 1907 – 1938
  (zápisy ze schůzí, korespondence, pomocné sešity) a její DTJ 1919 – 1947
  (kronika DTJ, zápisy ze schůzí, korespondence, pomocné sešity, knihy a časopisy, . plátěná vlajka, divadelní maska. Součástí je i složka DTJ Vratimov.) Přílohou je nově vytvořený fotoarchív tělovýchovy s drobnými upomínkovými předměty.

• II.karton tvoří složky s korespondenci TJ Sokol 1947 – 1990 plány budovy KD, gramofonové desky z poválečných spartakiád. Složka formátu A2 obsahuje veřejné ocenění vyjmuté ze zničených zasklených rámů.

• III. karton tvoří archiv chaty na Morávce, pomocné knihy a zápisy ze schůzí TJ 1947 – 1960 ( Předáno současnému s právci chaty )

• IV. kartonu jsou uložené knihy a časopisy o tělovýchově.

Jak bylo konstatované při oslavách 50 let tělovýchovy, archiv FDTJ a JPT se nedochoval. Podařilo se mi získat jen fotografie z fotoarchivu místní KSČ. Také není v archivu zastoupená práce jednotlivých odboru, částečně jen doklady dramatického odboru. Malá část písemnosti turistiky byla předána k archivaci J. Sládkovi. Shromážděné dokumenty a svědectví pamětníků umožňují v budoucnu rozšířit stávající zprávu o historii TJ z roku 1999 do podobného rozsahu jak jsem zpracoval ochotnického divadla.

Připravil: Vladimír KUCHAŘPříloha k výroční zprávě TJ 15. 3. 2009
( nejsou zde uvedené dokumenty darované pro archív na výstavě TJ 15.3. 2009 )